Millennium Challenge 2002 byla válečná hra v hodnotě 250 milionů dolarů, která skončila ohromující a kontroverzní porážkou amerických sil. Velitel nepřítele, tzv. Červeného týmu, generálporučík námořní pěchoty ve výslužbě Paul Van Riper, odmítl vysoce technologicky vyspělé válčení a místo toho použil nemodernější a nekonvenční metody jako motocyklové kurýry a roje malých lodí.
Jeho překvapivý asymetrický útok vedl k simulovanému potopení celé americké úderné skupiny letadlových lodí, což představovalo ztrátu 16 lodí a 20 000 mužů. Akce zahrnovala kombinaci živých cvičení a počítačových simulací, jejichž cílem bylo vyhodnotit síťově orientovanou válku a ověřit schopnost Spojených států využít své výhody ve sběru a porovnávání informací, komunikaci a schopnostech přesných úderů k zajištění rozhodujícího vítězství v raných fázích konfliktu.
Nekonvenční muž jako velitel protivníka
Proti sobě stály dvě strany: Modrý tým, reprezentující americké síly, a Červený tým, hypotetický a nejmenovaný protivník z Blízkého východu, kterému velel generálporučík námořní pěchoty ve výslužbě Paul Van Riper. Prostor, který generálovi byl poskytnut k velení svým silám dle vlastního uvážení, měl hře dodat nádech reality, čehož Van Riper s velkým úspěchem využil.
Místo aby čekal na útok Modrého týmu, Van Riper použil asymetrickou taktiku a spoléhal se na neobvyklé, technologicky nenáročné techniky, aby se vyhnul zachycení a narušení komunikace a předešel plánům Modrého týmu. Van Riper s využitím světelných signálů místo rádiové nebo satelitní komunikace a flotily motocyklových kurýrů k doručování rozkazů zahájil koordinovaný a překvapivý útok na Modrý tým. Útok generála Van Ripera vyústil v rozhodující vítězství Červeného týmu.
Strašidelné ticho, lidé nevěděli, co dělat dál
S využitím roje malých člunů, ne nepodobných těm, které používá íránský Sbor islámských revolučních gard, zahájily síly Van Ripera zničující a nečekanou simulovanou salvu proti námořní jednotce Modrých dislokované v Perském zálivu. Jakmile se americké „modré“ síly dostaly na dostřel, Van Riperovy síly vypustily z pozemních odpalovacích zařízení, obchodních lodí a letadel letících nízko a bez rádiového spojení palbu raket. Současně roje motorových člunů naložených výbušninami zahájily kamikaze útoky. Radarový systém Aegis bojové skupiny letadlových lodí, který sleduje a pokouší se zachytit přilétající rakety, byl rychle zahlcen a následky byly zničující. Šestnáct lodí bylo potopeno nebo vyřazeno z provozu, včetně letadlové lodi, několika křižníků a obojživelných útočných lodí. Kdyby útok nebyl jen simulací, vedl by ke ztrátě až 20 000 vojáků.
Podraz
Po vítězství Červeného týmu architekti Millennium Challenge 2002 hru resetovali, potopené virtuální lodě poslali nad hladinu a omezili Červený tým. Modrý tým nyní aplikoval poznatky z prvního útoku a odrazil následné útoky Červeného týmu. Když se měly objevit na obloze stroje C-130 a V-22 Modrého týmu, bylo Van Riperovi zakázáno je sestřelovat. Červený tým musel umístit své prostředky protivzdušné obrany na otevřeném prostranství, aby je modré síly mohly snadno zničit. I poté, co některé nebyly zničeny, měl Červený tým zakázáno střílet na modré síly během provádění živého výsadku. Van Riper se zeptal velení, zda by jeho síly mohly alespoň nasadit chemické zbraně, které vlastní, ale opět mu to bylo zamítnuto.
Když si Van Riper šel stěžovat za generálem Kernanem (velitel JFCOM), bylo mu řečeno toto: „Hrajete netypicky. OPFOR by nikdy neudělal to, co jste udělal vy.“
Van Riper následně shromáždil Červený tým a řekl mu, aby se řídil rozkazy náčelníka štábu. Nezávislost, kterou podle něj musel Červený tým mít k plnění svých úkolů, byla narušena. Šest dní po začátku cvičení odstoupil z funkce velitele a zbývajících 17 dní sloužil jako poradce. Během této doby Modrý tým dosáhl většiny cílů své mise zničením vzdušných a námořních sil OPFOR, zajištěním námořních tras a dobytím nebo neutralizací zbraní hromadného ničení rudého režimu.
Van Riper nechtěl nechat věc jen tak být. Napsal zprávu, v níž podrobně popsal četné nedostatky válečného cvičení, jak bylo řízeno a jak mohlo cvičení vést Pentagon k mylné důvěře v dosud neověřené vojenské koncepty boje. Předal šest tištěných kopií zprávy vyšším představitelům JFCOM, ale nikdy nedostal žádnou zpětnou vazbu.
Spoléhání se na technologie chybně ignoruje válečný chaos
V rozhovoru pro PBS v roce 2004 Van Riper popsal, co se stalo během Millennium Challenge 2002. Interview bylo součástí širší analýzy veřejnoprávního vysílání o dopadu amerických technologií na války v Afghánistánu a Iráku. Podle generálporučíka přílišné spoléhání se na technologie ignoruje naprostý chaos, který charakterizuje válčení, a mohlo by být pro vítězství škodlivé.
„Z mé zkušenosti vím, že ti, kteří se zaměřují na technologie a vědu, mají sklon k používání sloganů. V tom, co říkají, je jen velmi málo intelektuálního obsahu a místo něj používají slogany,“ řekl Riper. Myslel tím výrazy americké armády jako „informační dominance“, „síťově orientovaná válka“, „soustředěná logistika“ a další.
„Vidím slogany maskované jako myšlenky,“ řekl tehdy Van Riper. „V jistém smyslu dělají válku antiseptičtější. Dělají z ní spíše stroj. Nechápou, že je to hrozná, nejistá, chaotická a krvavá záležitost. Takže nás mohou vést špatným směrem. Mohou způsobit, že lidé tomuto hroznému jevu nebudou rozumět.“
Ačkoli generálporučík Van Riper uznal klíčovou roli, kterou technologie hraje na bojišti, zdůraznil, že technologie nenahrazuje vedení a myšlenky.
„První věc, kterou musíte pochopit, je, jak plánujete bojovat v budoucnu nebo v konkrétním střetu, v konkrétní válce,“ řekl Van Riper. „A jakmile pochopíte, jak budete bojovat, pak do toho zavedete technologii. Pokud začnete s technologií, myslím, že jste nuceni dělat chyby,“ dodal.
Zásah velení do hry a snaha zajistit stůj co stůj vítězství Modrého týmu zcela zdiskreditovalo samotnou hru a ukázalo mezeru v myšlení či zranitelnost americké armády vůči asymetrickým technikám. V Marine Corps Gazette o hře napsali, že velení nepochopilo užitečnost cvičení a zpětnou vazbu, kterou poskytlo.
Odkaz na finální report her MILLENIUM CHALLENGE 2002 je zde.
Zdroj: National Security Journal, War On The Rocks
Autor/Licence fotografie: Hořící USS Enterprise, leden 1969, U.S. Navy – U.S. Navy National Museum of Naval Aviation photo No. 1996.488.125.061, Public Domain